Kafka - Proměna

15. dubna 2017 v 19:56 | Naoi |  Maturita
Proměna
(Proměna hlavní postavy v brouka)


I.část
Zasazení výňatku do kontextu díla:
Téma: Vývoj vztahů v rodině, proměna
Motiv: Trest, odcizení, vyřazenost, izolovanost, proměna, lhostejnost, práce, chladnost
Časoprostor: čas neudán, mloměstský byt Řehořovy rodiny v nejmenovaném městě, hlavně v pokoji
Kompoziční výstavba: chronologické + občasné vzpomínání, úvodní souvětí informuje o situaci
Děleno na tři části
Literární druh a žánr: druh - epika, žánr - povídka, forma - experimentální povídka

II.část
Vypravěč/lyrický subjekt: pásmo vypravěče v er formě, vševědoucí, autor, stroze popisuje děj z pohledu Řehoře, je objektivní.
Postavy: Řehoř Samsa - cestující obchodník, ochotně nosí výplatu domů, živí rodinu, chce, aby žila pohodlně, a nechce jim působit jakékoliv starosti, je svědomitý. Po proměně v hmyz, se nad tím nepozastavuje; řeší pouze to, že přijde pozdě do práce. Nepřemýšlí, proč se proměnil, s pokorou snáší odpor svých blízkých, nesnaží se jim dát najevo, že rozumí tomu, když se o něm baví jako o nějaké příšeře, že je pořád v nitru stejný jako dříve. Nechce jim způsobovat starosti. Je smířený.
Markétka - Řehořova 17letá sestra, hudebně nadaná, svého bratra má velice ráda. Jediná z rodiny, která Řehoře lituje a stará se o něj, snaží se před ním překonávat svůj odpor. Kvůli nedostatku finančních prostředků musí začít pracovat, její charakter se mění, bratrův stav jí začíná být lhostejný a nenávidí ho za to, že je rodině přítěží.
Matka - Myslí si, že jeho stav je pouze přechodný a čeká, že se jí vrátí zpět "jejich starý Řehoř", při přímé konfrontaci se svým potomkem se však příšerně vyděsí a má z něj hrůzu. Musí si najít zaměstnání a syn se pro ni, stejně jako pro ostatní, stává jen nenáviděným břemenem.
Otec - Vyhýbá se kontaktu se synem, při setkání ho odhání - Řehoř je mu odporný.
Gréta - posluhovačka, Řehořem opovrhuje, nenazývá ho jménem ale pouze jako "to".
Nájemníci, pan prokurátor
Vyprávěcí způsob: polopřímá řeč, nevlastní přímá řeč, občas přímá řeč, vyprávěcí a popisný slohový postup
vnitřní monology Řehoře, minimálně dialog
Veršovaná výstavba: není

III.část
Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku: Spisovný jazyk, neutrální slova, prostý, věcný styl, občas přechodníky, paradoxní slovní spojení
Vulgarismus → Ono to chcíplo!
Tropy a figury a jejich funkce ve výňatku:
Eufemismus → Z chřípí mu slabě unikl poslední dech.
Hyperbola → S největší rychlostí bouch dveřmi
Řečnická otázka →. "A teď?"

Kontext autorovy tvorby:
Pražský židovský autor
Literární/obecně kulturní kontext:
Počátek 20. stol
Pražští němečtí autoři (Meyrink, Werfel, Kisch, Max Brod)
· Moderní = Experimentální proud - narušení tradičního pojetí románu, využívání symboliky a experimentování. Je potlačena dějová složka: uplatňují se prvky absurdity, nedodržuje se časová posloupnost, nejde o zobrazení vnější reality, ale o srovnávání vnitřního světa hrdiny s okolím, na které většinou hrdina rezignuje, využívání podtextu (autor nevyjadřuje své myšlenky otevřeně, nechává čtenáře samostatně domýšlet a hodnotit).
· Existencialismus - (fr. existence = bytí), otázky smyslu bytí. Cílem života je smrt. Kladen důraz na individualismus. Do života jsme nesvobodně vrženi a naše nesvoboda spočívá v nutnosti rozhodování se. Svými činy sami ovlivňujeme svůj život.
· Další autoři píšící v tomto období ovlivněni válkou, např. Ztracená generace Ernest Heminway (Komu zvoní hrana, Sbohem, armádo, Zelené pohorky africké), Erich Maria Remarque (Na západní frontě klid, Tři kamarádi), Romain Rolland (Petr a Lucie).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama