Micropasta

6. ledna 2017 v 9:25 | N. |  Mikropasty
Možná to znáš taky. Stává se to celkem běžně, komukoli, kdykoli. Sedíš ve škole, do ma na pohovce, míříš do obýváku, bavíš se s přáteli... Ať už děláš cokoli, najednou, zničehonic, se to stane. Nemůžeš se nadechnout.
Tedy můžeš, ale snažíš se dýchat a pohybovat co nejméně. Zkoušíš hledat polohu, ve které to tolik nebolí.
Každý nádech a pohyb ti působí bolest. Nahoře v žebrech.
Všichni tvrdí, že za to mohou mezižeberní svaly. Způsobuje to sezení ve špatné poloze, nebo nadměrný stres.
Minuty ubíhají. 10, 20, 30,... Aniž by sis to uvědomil, zničehonic to přestane. Samo od sebe. Nebo jsi tomu napomohl práškem na uklidnění.
Veškerá bolest je pryč a jedinou připomínkou toho že tu byla, je slabounká bolest po půlhodině bolestně stažených svalech.
Nijak by ti to neznepříjemňovalo život, kdyby to bylo jednou-dvakrát do roka a ve chvílích, kdy je ti to jedno. Ale ono se to začíná opakovat čím dál častěji. Ve chvílích kdy to opravdu nepotřebuješ.
Píšeš písemku, hraješ volejbal, máš jít k tabuli ke zkoušení, nebo zrovna pracuješ, děláš na důležitém projektu,...
Pokud nepatříš mezi šťastlivce, skončíš jednou v nemocnici, kde ti oznámí to, co tě bude strašit každý následující den, každou hodinu. I ve snech. Šťastlivci se to nikdy nedoví a budou si dál žít své životy, jakoby vše bylo v největším pořádku. Ale není a ty to víš. Tobě to doktoři řekli. Nezbývá nic jiného, než čekat na smrt.
A ta přijde. Při dalším "stažení mezižeberních svalů".
Nikdy neví, čím je to přesně způsobeno, ale ti co to zkoušeli zjistit... No, je lepší nic nedělat. Pátrání nic dobrého nepřinese. Ani úlevu, ani pomoc. Spíše ještě něco horšího.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama